Zvon
Dole ve vesnici bije zvon. Jeho zvuk nese vítr až k mým uším. Babička na mě volávala: "Klekánice, klekánice. Domů!" Jé, to už je dávno, co jsem toto slýchávala.
Mám za sebou nehezký týden. Jsem unavená. Kamarádka má po těžké operaci, druhé zemřel manžel, pejskovi vytrhli šest zoubků, i mě bolí, v tomto týdnu opravený, zub. Co jsou zuby oproti zlodějům. Našla jsem náš byt násilím otevřený a vyloupený. Rozbité okno a žaluzie jsou tou nejmenší škodou. Největší újmu jsem utrpěla na duši.
Je neděle ráno. A opět slyším zvon. Svolává věřící. Nastrojení zvolna přichází ke kostelu. Jak ráda bych nechala odpočinout myšlenkám...