Už je tady zas, ten předvánoční čas
Ve špajzu odpočívá těsto na vánoční cukroví. Rok uběhl jako voda a opět je tu čas Vánoc. Vzpomínám na dobu, kdy jsem jako malá, pekla s maminkou a babičkama cukroví. Zavázaly mi kolem pasu zástěru. Nikam se nespěchalo, nic nám nepadalo z ruky, cukroví jsme nespálily. Vzpomínám, jak tatínek drátkoval parkety a maminka je pomazala jakousi voňavou pastou a pak opět přišel na řadu tatínek, který si nazul takový velký kartáč a parkety leštil. Maminka myla okna. Dřevěná, rozdělávací. Ventilačka se rozšroubovala a já ji musela držet, aby ji maminka mohla vyleštit. Záclony, peřiny voněly.
Nejsem už nejmladší a asi proto se stále častěji vracím ke vzpomínkám. Je to právě rok, co jsem měla umírající maminku v nemocnici. Zase se mi to všechno vrací. Je mi smutno. Moc smutno.
Vánoce, Vánoce!! Těším se na jaro. Šťastný čas všem, co čtou tyto řádky...