Debile
Dnes mi můj šestiletý vnuk řekl prvně - debile! Tatínkovi tak říká běžně, mamince a ostatním členům rodiny, nevím. Ví, co to slovo znamená a že ho nemá používat.
Kluka hlídám, aby nemusel před naplánovanou operací, do školky a nechytil chorobu. Vykázala jsem ho ze svého pokoje a přemýšlela. Myslela jsem na to, jak by ve stejné situaci reagoval můj otec. Raději nedomýšlím. Choval se podle zásady - škoda rány, která mimo letí. Dostala bych přes hubu. Jenže já bych si to nedovolila, takto oslovit rodiče nebo prarodiče. Ani můj syn, ročník 1980 mě nečastoval takovými přívlastky.
No a proč to sem vlastně píšu? Protože je mi smutno.